Včerejší mimořádná schůze české Sněmovny, zaměřená na obrannou strategii a financování armády, vzbudila spoustu kontroverzí. Vláda premiéra Petra Fialy v tichosti rozhodla o zvýšení výdajů na obranu na úroveň tří procent HDP do roku 2030, avšak diskuse probíhala za zavřenými dveřmi, což vyvolalo zásadní otázky o transparentnosti a ochotě vlády ke konfrontaci s opozicí.
Poslanci byli nuceni odevzdat své mobilní telefony a jiné elektronické zařízení, den před začátkem schůze se účastníci dozvěděli, že jednání bude nepřístupné veřejnosti. Tento tajný režim se stal důvodem kritiky ze strany opozičních poslanců, kteří prohlásili, že se jedná o snahu umlčet odlišné názory a zabránit veřejnosti v přístupu k důležitým informacím o národní bezpečnosti. Podle slov předsedy ANO Andreje Babiše byla neúčast jeho strany a SPD na schůzi projevem principů, které vláda ignoruje – přístupnosti a otevřenosti ve věcech, které se dotýkají všech občanů.
Prezident Petr Pavel, který schůzi navštívil, také kritizoval, že by se mělo preferovat věcné debaty před tajemstvím, které pouze zhoršuje nedůvěru mezi vládou a opozicí. Taktika vlády v oblasti obrany, kterou obhajovala jako nutnou kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům, se jeví jako neadekvátní, zejména pokud se v časech rostoucí rozpočtové nejistoty a geopolitických napětí očekává od politiků větší zodpovědnost a transparentnost.
Ministryně obrany Jana Černochová ve svém vystoupení zdůraznila nutnost modernizace armády a stabilního financování, ale bez konkrétních návrhů a jasného plánu na zajištění toho, že zvýšení výdajů povede k viditelnému zlepšení obranyschopnosti. Kritici ze strany Pirátů, kteří se jednání zúčastnili, poukázali na to, že nebyly předloženy žádné skutečně zásadní informace, a zdůraznili, že armáda je již delší dobu v neuspokojivém stavu.
Zatímco vláda obhajuje svůj přístup jako ochranu před potenciálními hrozbami, opravdovým nebezpečím je nedostatečná komunikace s opozicí a veřejností. Udržet obranu jako téma mimo dosah otevřeného dialogu je riskantní krok, který může vést k větší polarizaci politické scény a narušení důvěry mezi vládou a občany.
Současná situace ukazuje, že daleko více než tajné jednání potřebujeme otevřený a konstruktivní dialog o otázkách, které se dotýkají našeho bezpečí. Pokud se vláda nechce nechat vést strachem z oponentury, měla by se snažit vytvořit prostor pro diskuzi a vzájemné porozumění, spíše než se uchylovat k tajnému stranění a obraně před kritikou. Bez odvážných a transparentních kroků se Česká republika ocitá v situaci, kdy je obtížné konstruovat silnou obranu, pokud není zajištěna také silná politická kultura.